Lábus

Lábus

Jindřich „Lábus“ Picka

Hlavní mechanik v oblasti motoru a komponent, blázen a srdcař, který o sobě sám říká:
„Matka mě porodila kdesi na Klatovsku v šumavských lesích, kde se mě ujala vlčice. Našla mě cestou ke studánce, odkud mi později nosila vodu ve vlastní tlamě. Starala se o mě a lovila mi potravu. Když jsem povyrostl, toulal jsem se po lesích sám. Živil jsem se stravou nevalnou. Požíral jsem mršiny a kradl kořist z liščích nor.
O mých desátých narozeninách jsem se i přes strach a nevlídnost místních lidí usadil v malebné vesničce. Byl jsem lehce odstrčen a tajně jsem vykrádal po nocích zbytky jídla z popelnic spoluobyvatel. Jedné noci, při mé výpravě za potravou, jsem byl popálen stařenou, která do popelnice i přes mou přítomnost v ní, nasypala nevědomky žhavý popel. Neutekl jsem a stařena i přes mé bolestiví vytí ošetřila mé rány, poznala mou duši a ujala se mě. Učila mě mluvit, číst i psát. Neúspěšně. Jediné, co jsem pochytil, byla sprostá slova.
A toho času, v době mého dospívání, kdy jsem již byl schopen ovládat motocykl, se mi dostala zpráva o smrti mé vlčí matky. Byla brutálně zabita místním nimrodem. Udělal jsem ji pomník hluboko v lese na místě, kde se mě tehdy ujala. Tím se definitivně uzavřela kapitola mého lesního života.
U stařeny ve stodole jsem nedlouho po těchto událostech nalezl starého nepojízdného Harleye. Přesně v tuto chvíli přeskočila má vlko-lví jiskra (jsem narozen v ohnivém lvím znamení). Harley jsem po nocích zprovozňoval až se povedlo! Láska k těmto strojům a k přírodě ve mně zůstala dones a naplnila moje srdce a duši.
Tuto lásku vám teď předávám skrze opravy. Je to všechno o lásce a proto jsme tu pro vás… vousatí, smradlaví harleyáci.“